Kino Lumiére, Bratislava (20. 4. 2026 - 31. 8. 2026) — Kolekce 30 vystavených plakátů nabízí to nejlepší z plakátové tvorby Karla Teissiga. Obrazovou art brut báseň k filmu Volkera Schlöndorffa Mladý Törless nelze přehlédnout. Italskou kinematografii zastupují plakáty k filmům Boccaccio (1963); Italky a láska (1963); Lotr po pravici (1970) a Démon (1965).
Film René Claira Čtyři pravdy pojal Karel Teissig jako něžnou koláž stejně jako další francouzské filmy Hibernatus (1970) a Nepřemožitelná Leontýna (1969). Nicméně Karel Teissig byl i mistrem výrazného „brutálně lyrického“ plakátu. Do této sekce lze zařadit jeho vůbec nejslavnější plakáty: Šelma na svobodě, Pan Toši,Těžká léta a 10 malých černoušků.
Československou kinematografii pak zastupují čtyři plakáty. Něžnou erotickou náladu nechal Karel Teissig zaznít v plakátech Papilio režiséra Jiřího Svobody a v koprodukčním snímku Janusze Majewského Kainovo znamení z roku 1989. Dále pak můžete přehlédnout vynikající plakát k filmu Transport z ráje (námět Arnošt Lustig; režie Zdeněk Brynych) silně evokující atmosféru Lustigovi knihy a hravě poetickou koláž na plakátu Smrt krásných srnců (režie Karel Kachyňa, 1987).
Narozen 19. dubna 1925 v Unhošti, zemřel 1. října 2000 v Praze. Malíř, grafik a ilustrátor.
Studoval na Škole malby SVU Mánes v Praze (1943–1945; Josef Liesler, Jan Bauch, Stanislav Ježek), Akademii výtvarných umění v Praze (1945–1950; Vratislav Nechleba) a Académie Royale des Beaux-Arts v Bruselu (1948; L. Devos). Samostatně a kolektivně vystavoval od padesátých let 20. století.
V letech 1959–1989 vytvořil 103 filmových a divadelních plakátů. Oceněné filmové plakáty: 1964 cena Toulouse-Lautreca v Paříži (Burziáni ).
Významně ovlivnil českou filmovou plakátovou tvorbu. Byl jedním z propagátorů koláže v plakátovém umění. Byl také bytostně spjat s knižní ilustrací – jeho ilustrace nejsou jen výtvarným doprovodem ke knize, vycházejí z příběhu, ale vytvářejí svůj osobitý svět, který je součástí osobitého světa celého autorova výtvarného díla. Nepatří sem jen knižní ilustrace, obálky knih, plakáty, ale také obrazy, na kterých jsou většinou zachyceny lidské tváře. Ani krajiny se neobejdou bez lidí. Dokonce moře na jeho obrazech je zrcadlem lidského osudu, smutku nebo radosti. Je autorem odborné publikace Technika kresby (Artia Praha, 1986, Aventunum Praha 1990). V devadesátých letech publikoval řadu esejů o výtvarném umění v časopise Bar a Man. (PhDr. Marta Sylvestrová).