Detail výstavy

 

Plakát na cestě k sametové revoluci 1989 – Společenské plakáty z let 1946 -1990

Foyer kina Světozor (23. 9. 2019 - 31. 12. 2019) —

Výstava představuje šedesát plakátů z let 1946 až 1989, které dokumentují cestu naší země z temných padesátých let, přes pražské jaro 1968 až k sametové revoluci v listopadu 1989.

Výběr představuje tzv. společenské plakáty, které dokumentovaly, komentovaly a propagovaly různé vrstvy společenského života naší někdejší Československé socialistické republiky a uzavírá se plakáty k sametové revoluci 1989.

Výstavu lze rozdělit do čtyř základních skupin: Plakáty volební; politická propaganda; film jako nástroj propagandy a obecné společenské plakáty.

Plakáty volební zahrnují jak plakáty k prvním poválečným volbám v roce 1946 tak k sametové revoluci 1989 – potažmo prvním svobodným volbám v roce 1990. Z této skupiny lze vyzdvihnout plakát skupiny výtvarníků P5P (Pracovní pětka program) Volte komunisty z roku 1946 a raritní plakáty Josefa Lady Volíme kandidáty národní fronty a Všichni k volbám z let 1954 a 1957 a pak samozřejmě samotné plakáty k sametové revoluci (unikátní plakát Michala Cihláře Klidné vánoce s Občanským fórem a typografický plakát Aleše Najbrta Jaro 68 – Podzim 1989.)

Politická propaganda. Plakát byl samozřejmě mocnou zbraní komunistického režimu. Ten jej vysílal do českých ulic při nespočtu příležitostí v masivním nákladu a s razancí hodnou kovaných soudruhů. Pestrost a bohatost této náruče propagačního kvítí byla opravdu rozmanitá: 1. Máj svátek práce, Mezinárodní Den dětí, Mezinárodní den žen, Československá spartakiáda, Pionýrské hnutí, Svaz československo sovětského přátelství, Den horníků, VŘSR, ) a sbírka Terryho ponožek obsahuje přes tisíc takovýchto plakátů. Z vystavených pak nelze přehlédnou plakát Dagmar Sedláčkové Nejlepší z nás zvolíme za poslance nebo „komixově pevěcké“ plakáty Jaroslava Fišera Kramářská píseň o té veteši a Píseň o Kulakovi. Samostatnou kapitolou pak byly socialistické „reklamní“ plakáty propagující snad jediný peněžní podnik v zemi Státní spořitelnu a její ryčné slogany: Pracujme a spořme pro ještě bohatší a aktivnější život a Blahobyt z práce – spokojenost z úspor.

Film jako nástroj propagandy byl samozřejmě hojně využíván především v 50. letech . Ať již samotnou politickou orientací filmů (Anna proletářka, Daleko od Moskvy) tak filmovými festivaly, přehlídkami a dalšími vzdělávacími podniky – které film směřovaly takřka výhradně k pracujícímu lidu. To dokumentují plakáty Filmový festival pracujících Ústecka nebo Sovětský film v měsíci československo-sovětského přátelství.

Společenské plakáty pak z dnešního pohledu úsměvně dokumentují život v tehdejší ČSSR. Šlo by zapět s Waldemarem Matuškou nad stejnojmenným plakátem k jeho vystoupení To všecko vodnes čas a jen deklamovat názvy jednotlivých plakátů a obraz plakátové cesty k sametové revoluci nabývá na zřejmosti: Elektronika SSSR, Mládí na hřiště, Stanové tábory, Sporožíro, Hory volají, Strýček Jedlička, Balaton, Porta, Kučerovci, Zahrada čech, Jawa 350…

Unikátním doplňkem výstavy jsou pak tři originální plakátky vytištěné a vylepené v českých ulicích v Srpnu 1968: Domoj, Moskva 1800 km a OSN_SOS.

Navigace